věřit
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech věřiti, from Proto-Slavic *věriti, from Proto-Indo-European *weh₁ros ("true"). Cognate with Latin verus.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈvjɛr̝ɪt]
Audio (file)
Verb
věřit impf (perfective uvěřit)
Conjugation
Conjugation
Infinitive | věřit, věřiti | Active adjective | věřící |
---|---|---|---|
Verbal noun | věření | Passive adjective | věřený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | věřím | věříme | — | věřme |
2nd person | věříš | věříte | věř | věřte |
3rd person | věří | věří | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive věřit. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | věřil | věřili | věřen | věřeni |
masculine inanimate | věřily | věřeny | ||
feminine | věřila | věřena | ||
neuter | věřilo | věřila | věřeno | věřena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | věře | — |
feminine + neuter singular | věříc | — |
plural | věříce | — |
Antonyms
- nevěřit
Related terms
adjectives
nouns
verbs
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.