svěřit

Czech

Etymology

From s- +‎ věřit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈsvjɛr̝ɪt]

Verb

svěřit pf (imperfective svěřovat)

  1. to entrust, to trust (someone with something) [+ do (genitive) = in]
    Mohu Vám svěřit tajemství? ― Can I share a secret with you?
    Chceme ho svěřit do rukou Božích. ― We want to put our faith in God's hands now.
  2. to confide (something to someone)

Conjugation
Conjugation
Infinitive svěřit, svěřiti Active adjective svěřivší
Verbal noun svěření Passive adjective svěřený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person svěřímsvěříme—svěřme
2nd person svěříšsvěřítesvěřsvěřte
3rd person svěřísvěří——
The verb svěřit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate svěřilsvěřilisvěřensvěřeni
masculine inanimate svěřilysvěřeny
feminine svěřilasvěřena
neuter svěřilosvěřilasvěřenosvěřena
Transgressives present past
masculine singular —svěřiv
feminine + neuter singular —svěřivši
plural —svěřivše

Further reading
  • svěřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • svěřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • svěřit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.