učeň

See also: učen

Czech

Etymology

From učit +‎ -eň.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈut͡ʃɛɲ]
  • Hyphenation: učeň

Noun

učeň m anim (feminine učnice)

  1. apprentice
  2. student in a vocational school

Declension
Declension of učeň (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative učeň učni, učňové
genitive učně učňů
dative učňovi, učni učňům
accusative učně učně
vocative učni učni, učňové
locative učňovi, učni učních
instrumental učněm učni

Further reading
  • učeň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • učeň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • učeň in Internetová jazyková příručka

Slovak

Etymology

From učiť +‎ -eň.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈut͡ʃeɲ]

Noun

učeň m anim (genitive singular učňa, nominative plural učni, genitive plural učňov, declension pattern of chlap)

  1. apprentice
  2. student in a vocational school

Declension
Declension of učeň
singular plural
nominative — učňom
genitive učeň učni
dative učňa učňov
accusative učňovi učňom
locative učňa učňov
instrumental učňovi učňoch

References
  • “učeň”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.