pouť

See also: pout and Pout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pút, from Proto-Slavic *pǫtь, from Proto-Balto-Slavic *pántis, from Proto-Indo-European *póntoh₁s.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpou̯c]

Noun

pouť f

  1. pilgrimage
  2. in the Czech Republic, annual event typically featuring carousels, serving for entertainment

Declension
Declension of pouť (mixed i-stem [type 'žluč'] feminine)
singular plural
nominative pouť pouti, poutě
genitive pouti, poutě poutí
dative pouti poutím
accusative pouť pouti, poutě
vocative pouti pouti, poutě
locative pouti poutích
instrumental poutí poutěmi

Derived terms
adjectives
nouns
verbs
  • doputovat
  • putovat

Further reading
  • pouť in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • pouť in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • pouť in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.