plémě

See also: pleme

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech plémě, from Proto-Slavic *plemę.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈplɛːmɲɛ]

Noun

plémě n

(zoology, archaic or literary) Alternative form of plemeno (“breed”)

Declension

Declension of plémě (n-stem neuter irreg-stem)

	singular	plural
nominative	plémě	plemena
genitive	plemena, plemene	plemen
dative	plemeni, plemenu	plemenům
accusative	plémě	plemena
vocative	plémě	plemena
locative	plemeně, plemeni, plemenu	plemenech
instrumental	plemenem	plemeny

Further reading

plémě in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
plémě in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
plémě in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

plemeno (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *plemę.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈplɛːmi̯ɛ/

IPA^(key): (15^th CE) /ˈplɛːmjɛ/

Noun

plémě n

tribe, family
čstného plemene zeměnín ― a yeoman from an honourable dynasty
breed
offspring(s), child(ren)
fruit
way, method

Declension

Declension of plémě (n-stem irreg-stem)

	singular	dual	plural
nominative	plémě	plemeně	plemena
genitive	plemene	plemenú	plemen
dative	plemeni	plemenoma	plemenóm
accusative	plémě	plemeně	plemena
vocative	plémě	plemeně	plemena
locative	plemeni	plemenú	plemeniech
instrumental	plemenem	plemenoma	plemeny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

Czech: plemeno, plémě

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916) “plémě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.