příkaz

See also: prikaz

Czech

Etymology

Deverbal from přikázat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpr̝̊iːkas]
  • Audio(file)

Noun

příkaz m inan (related adjective příkazový)

  1. command, order
    Antonym: zákaz
    dostat příkaz ― to get an order

Declension
Declension of příkaz (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative příkaz příkazy
genitive příkazu příkazů
dative příkazu příkazům
accusative příkaz příkazy
vocative příkaze příkazy
locative příkazu příkazech
instrumental příkazem příkazy

Derived terms
  • příkazce

Further reading
  • příkaz in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • příkaz in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • příkaz in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.