vzbudit

See also: vzbudiť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vzbuditi, from Proto-Slavic *vъzbuditi.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈvzbuɟɪt]
  • Audio(file)

Verb

vzbudit pf (imperfective vzbouzet or vzbuzovat)

  1. (reflexive with se) to awake
  2. (transitive) to awake
    Ze snu mě vzbudil podezřelý hluk. ― Disconcerting noice woke me up from a dream.
  3. to arouse, to provoke
    Vzbudila ve mně podezření. ― She aroused my suspicion.

Conjugation
Conjugation
Infinitive vzbudit, vzbuditi Active adjective vzbudivší
Verbal noun vzbuzení Passive adjective vzbuzený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person vzbudímvzbudíme—vzbuďme
2nd person vzbudíšvzbudítevzbuďvzbuďte
3rd person vzbudívzbudí——
The verb vzbudit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate vzbudilvzbudilivzbuzenvzbuzeni
masculine inanimate vzbudilyvzbuzeny
feminine vzbudilavzbuzena
neuter vzbudilovzbudilavzbuzenovzbuzena
Transgressives present past
masculine singular —vzbudiv
feminine + neuter singular —vzbudivši
plural —vzbudivše

Further reading
  • vzbuditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • vzbuditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • vzbudit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.