vyčnívat

Czech

Etymology

From vy- +‎ čnít +‎ -at.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈvɪt͡ʃɲiːvat]

Verb

vyčnívat impf

to stick out, to protrude, to project
to stand out, to stick out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyčnívat, vyčnívati	Active adjective	vyčnívající
Verbal noun	vyčnívání	Passive adjective	vyčnívaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyčnívám	vyčníváme	—	vyčnívejme
2nd person	vyčníváš	vyčníváte	vyčnívej	vyčnívejte
3rd person	vyčnívá	vyčnívají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyčnívat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyčníval	vyčnívali	vyčníván	vyčníváni
masculine inanimate	vyčníval	vyčnívaly	vyčníván	vyčnívány
feminine	vyčnívala	vyčnívaly	vyčnívána	vyčnívány
neuter	vyčnívalo	vyčnívala	vyčníváno	vyčnívána

Transgressives	present	past
masculine singular	vyčnívaje	—
feminine + neuter singular	vyčnívajíc	—
plural	vyčnívajíce	—

Related terms

přečnívat
vyčnělek
vyčnívající
vyčnívání

Further reading

vyčnívati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
vyčnívati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
vyčnívat in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.