výkmit

Czech

Etymology

Deverbal from vykmitnout.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈviːkmɪt]

Noun

výkmit m inan

  1. amplitude
    Synonym: amplituda

Declension
Declension of výkmit (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative výkmit výkmity
genitive výkmitu výkmitů
dative výkmitu výkmitům
accusative výkmit výkmity
vocative výkmite výkmity
locative výkmitu výkmitech
instrumental výkmitem výkmity

Further reading
  • výkmit in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • výkmit in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • výkmit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.