ubránit

Czech

Etymology

From u- +‎ bránit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈubraːɲɪt]

Verb

ubránit pf (imperfective bránit)

  1. to (manage to) defend
  2. to vindicate

Conjugation
Conjugation
Infinitive ubránit, ubrániti Active adjective ubránící, ubránivší
Verbal noun — Passive adjective —
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person ubránímubráníme—ubraňme
2nd person ubráníšubráníteubraňubraňte
3rd person ubráníubrání——
The verb ubránit does not have present tense and the present forms are used to express future only.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate ubránilubrániliubráněnubráněni
masculine inanimate ubránilyubráněny
feminine ubránilaubráněna
neuter ubrániloubránilaubráněnoubráněna
Transgressives present past
masculine singular ubráněubrániv
feminine + neuter singular ubránícubránivši
plural ubráníceubránivše

Further reading
  • ubrániti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ubrániti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ubránit in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.