staročeština
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstarot͡ʃɛʃcɪna]
- Rhymes: -ɪna
- Hyphenation: sta‧ro‧češ‧ti‧na
Noun
staročeština f
- Old Czech (the historical form of the Czech language of the 12th–15th centuries)
- Synonym: stará čeština
- Coordinate term: pračeština
Declension
Declension of staročeština (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | staročeština | staročeštiny |
| genitive | staročeštiny | staročeštin |
| dative | staročeštině | staročeštinám |
| accusative | staročeštinu | staročeštiny |
| vocative | staročeštino | staročeštiny |
| locative | staročeštině | staročeštinách |
| instrumental | staročeštinou | staročeštinami |
Related terms
- český
- čeština f
- češtinář m anim
- Staročech m anim
- staročeský
- Staročeška f
Further reading
- staročeština in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- staročeština in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- staročeština in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.