střílívat
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈstr̝̊iːliːvat]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | střílívat, střílívati | Active adjective | mluvívající |
---|---|---|---|
Verbal noun | mluvívání | Passive adjective | mluvívaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | mluvívám | mluvíváme | — | mluvívejme |
2nd person | mluvíváš | mluvíváte | mluvívej | mluvívejte |
3rd person | mluvívá | mluvívají | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive střílívat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | mluvíval | mluvívali | mluvíván | mluvíváni |
masculine inanimate | mluvívaly | mluvívány | ||
feminine | mluvívala | mluvívána | ||
neuter | mluvívalo | mluvívala | mluvíváno | mluvívána |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | mluvívaje | — |
feminine + neuter singular | mluvívajíc | — |
plural | mluvívajíce | — |
Related terms
Further reading
- střílívati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- střílívati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.