spolupracovat
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈspoluprat͡sovat]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | spolupracovat, spolupracovati | Active adjective | spolupracující |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | spolupracuji, spolupracuju (coll.) | spolupracujeme | — | spolupracujme |
2nd person | spolupracuješ | spolupracujete | spolupracuj | spolupracujte |
3rd person | spolupracuje | spolupracují, spolupracujou (coll.) | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spolupracovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | spolupracoval | spolupracovali | — | — |
masculine inanimate | spolupracovaly | — | ||
feminine | spolupracovala | — | ||
neuter | spolupracovalo | spolupracovala | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | spolupracuje | — |
feminine + neuter singular | spolupracujíc | — |
plural | spolupracujíce | — |
Derived terms
- spolupracovní
- spolupracovník
- spolupracující
- spolupráce
Related terms
Further reading
- spolupracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spolupracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spolupracovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.