spojovník

Czech

Etymology

From spojovat (“to connect”) +‎ -ník.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈspojovɲiːk]
  • Rhymes: -ovɲiːk
  • Hyphenation: spo‧jov‧ník

Noun

spojovník m inan

  1. hyphen
    Synonyms: tiret, tiré
    Hypernym: interpunkce

Declension
Declension of spojovník (velar masculine inanimate)
singular plural
nominative spojovník spojovníky
genitive spojovníku spojovníků
dative spojovníku spojovníkům
accusative spojovník spojovníky
vocative spojovníku spojovníky
locative spojovníku spojovnících
instrumental spojovníkem spojovníky

Coordinate terms

Further reading
  • spojovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • spojovník in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.