slovníkový
Czech
Etymology
From slovník + -ový. Cognates include Belarusian сло́ўнікавы (slóŭnikavy), Polish słownikowy, and Ukrainian словнико́вий (slovnykóvyj).
Pronunciation
- IPA(key): [ˈslovɲiːkoviː]
Declension
Declension of slovníkový (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | slovníkový | slovníková | slovníkové | |
| genitive | slovníkového | slovníkové | slovníkového | |
| dative | slovníkovému | slovníkové | slovníkovému | |
| accusative | slovníkového | slovníkový | slovníkovou | slovníkové |
| locative | slovníkovém | slovníkové | slovníkovém | |
| instrumental | slovníkovým | slovníkovou | slovníkovým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | slovníkoví | slovníkové | slovníková | |
| genitive | slovníkových | |||
| dative | slovníkovým | |||
| accusative | slovníkové | slovníková | ||
| locative | slovníkových | |||
| instrumental | slovníkovými | |||
Related terms
- See slovo
See also
Further reading
- slovníkový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- slovníkový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- slovníkový in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.