súd

súd

1. Alternative form of siúd (“that”)

• Ó Dónaill, Niall (1977) “súd”, in Foclóir Gaeilge–Béarla, Dublin: An Gúm, →ISBN

Inherited from Proto-Slavic *sǫdъ.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsuːd/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈsou̯t/

súd m inan

1. (law) court

• Czech: soud

• Jan Gebauer (1903–1916) “súd”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Inherited from Proto-Slavic *sǫdъ. First attested in 1473.

súd m inan

1. evaluation, judgment, opinion
2. (law) trial
3. (law) court (institution of group of people meant for meting out justice)
4. (law) sentence, verdict, judgment

• Slovak: súd

• Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “súd”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC

Inherited from Old Slovak súd, from Proto-Slavic *sǫdъ.

• IPA^(key): /ˈsuːt/

súd m inan (genitive singular súdu, nominative plural súdy, genitive plural súdov, declension pattern of dub)

1. court (organ of justice)
2. judgment

• “súd”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024