rozloučení

Czech

Etymology

From rozloučit +‎ -ení.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrozlou̯t͡ʃɛɲiː]
  • Hyphenation: roz‧lou‧če‧ní

Noun

rozloučení n

  1. verbal noun of rozloučit
  2. farewell

Declension
Declension of rozloučení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative rozloučení rozloučení
genitive rozloučení rozloučení
dative rozloučení rozloučením
accusative rozloučení rozloučení
vocative rozloučení rozloučení
locative rozloučení rozloučeních
instrumental rozloučením rozloučeními

Further reading
  • rozloučení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozloučení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.