rozházet

Czech

Etymology

From roz- +‎ házet.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrozɦaːzɛt]

Verb

rozházet impf (perfective rozhodit)

  1. (transitive) to scatter, to litter

Conjugation
Conjugation
Infinitive rozházet, rozházeti Active adjective házející
Verbal noun házení Passive adjective házený
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person házím,
rozhážu (coll.)		házíme—házejme,
rozhažme (coll.)
2nd person házíš,
rozhážeš (coll.)		házíte,
rozhážete (coll.)		házej,
rozhaž (coll.)		házejte,
rozhažte (coll.)
3rd person hází,
rozháže (coll.)		házejí, hází,
rozhážou (coll.)		——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozházet.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate házelházeliházenházeni
masculine inanimate házelyházeny
feminine házelaházena
neuter házeloházelaházenoházena
Transgressives present past
masculine singular házeje—
feminine + neuter singular házejíc—
plural házejíce—

Further reading
  • rozházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozházet in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.