rozštěp

See also: rozstęp

Czech
rozštěp

Etymology

Deverbal from rozštěpit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈrosʃcɛp]

Noun

rozštěp m inan

  1. (medicine) cleft
    rozštěp rtu ― lip cleft
  2. (gymnastics) side split

Declension
Declension of rozštěp (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative rozštěp rozštěpy
genitive rozštěpu rozštěpů
dative rozštěpu rozštěpům
accusative rozštěp rozštěpy
vocative rozštěpe rozštěpy
locative rozštěpu rozštěpech
instrumental rozštěpem rozštěpy

See also

Further reading
  • rozštěp in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozštěp in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozštěp in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.