rejpat

• IPA^(key): [ˈrɛjpat]

rejpat

1. Informal form of rýpat.
   • 1871, Morava:

     Rejpal zůstane rejpalem do smrti a navykli-li si Češi štvát a rejpat v Rakousku, budou rejpat i štvát také i v Rusku a toho se ruský car bude moudře i v čas chránit.

   •  ?, Karel Čapek, Ze života slov V:

     Kulturní otázka: souvisí naše poměrná chudoba ve slovních injuriích s naším sklonem spíš rejpat než otevřeně a mohutně láteřit (nejvíc nadávek mají národy námořnické – nejlépe se nadává do dálky, zejména z lodi na loď), nebo se u nás užívalo k nadávání cizích slov proto, že cizí nadávky a kletby byly jaksi “panštější” a povýšenější?

   • 1985, Antonín Zápotocký, Vstanou noví bojovníci:

     Tam měli šafář i poklasný nakázáno hnát toho socialistického hnidopicha, který do všeho začíná rejpat, sviňským krokem pryč.

   • 2004, Bohumil Doležal, Události: fejetony 2000-2004:

     Musíme na chatu natřít plot a rejpat se v zahrádce.