potěšení

Czech

Etymology

From potěšit +‎ -ení.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpocɛʃɛɲiː]
  • audio(file)
  • Hyphenation: po‧tě‧še‧ní

Noun

potěšení n

  1. verbal noun of potěšit
  2. pleasure (state of being pleased)
    poskytovat potěšení ― to provide pleasure
    najít potěšení ― to find pleasure

Declension
Declension of potěšení (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative potěšení potěšení
genitive potěšení potěšení
dative potěšení potěšením
accusative potěšení potěšení
vocative potěšení potěšení
locative potěšení potěšeních
instrumental potěšením potěšeními

Antonyms

See also

Further reading
  • potěšení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • potěšení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • potěšení in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.