pšeno
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pьšeno (“millet”).
Declension
Declension of pšeno (hard o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | pšeno | pšeně | pšena |
genitive | pšena | pšenú | pšen |
dative | pšenu | pšenoma | pšenóm |
accusative | pšeno | pšeně | pšena |
vocative | pšeno | pšeně | pšena |
locative | pšeně, pšenu | pšenú | pšeniech |
instrumental | pšenem | pšenoma | pšeny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: (dialectal) pšeno
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “pšeno”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
Slovak
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pьšeno.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈpʃenɔ]
Noun
pšeno n (genitive singular pšena, nominative plural pšená, genitive plural pšen, declension pattern of mesto)
Declension
Derived terms
- pšenný, pšenový
Further reading
- “pšeno”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2024
Slovene
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *pьšeno.
Pronunciation
- IPA(key): /pʃɛ̀ːnɔ/
Declension
Neuter, hard | |||
---|---|---|---|
nom. sing. | pšéno | ||
gen. sing. | pšéna | ||
singular | dual | plural | |
nominative (imenovȃlnik) |
pšéno | pšéni | pšéna |
genitive (rodȋlnik) |
pšéna | pšén | pšén |
dative (dajȃlnik) |
pšénu | pšénoma | pšénom |
accusative (tožȋlnik) |
pšéno | pšéni | pšéna |
locative (mẹ̑stnik) |
pšénu | pšénih | pšénih |
instrumental (orọ̑dnik) |
pšénom | pšénoma | pšéni |
Further reading
- “pšeno”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.