předklon

Czech

Etymology

Deverbal from předklonit.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈpr̝̊ɛtklon]

Noun

předklon m inan

  1. forward bend

Declension
Declension of předklon (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative předklon předklony
genitive předklonu předklonů
dative předklonu předklonům
accusative předklon předklony
vocative předklone předklony
locative předklonu předklonech
instrumental předklonem předklony
  • předklonka
  • předklonný

Further reading
  • předklon in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • předklon in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • předklon in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.