přecenit

Czech

Etymology

From pře- +‎ cenit.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛt͡sɛɲɪt]

Verb

přecenit pf (imperfective přeceňovat)

to overestimate
Antonym: podcenit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přecenit, přeceniti	Active adjective	přecenivší
Verbal noun	přecenění	Passive adjective	přeceněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přecením	přeceníme	—	přeceňme
2nd person	přeceníš	přeceníte	přeceň	přeceňte
3rd person	přecení	přecení	—	—

The verb přecenit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přecenil	přecenili	přeceněn	přeceněni
masculine inanimate	přecenil	přecenily	přeceněn	přeceněny
feminine	přecenila	přecenily	přeceněna	přeceněny
neuter	přecenilo	přecenila	přeceněno	přeceněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přeceniv
feminine + neuter singular	—	přecenivši
plural	—	přecenivše

Further reading

přeceniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
přeceniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
přecenit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.