přívuzný
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *privǫzьnъ. The middle part -vǫz- is from Proto-Slavic *vęzati (In Old Czech vázati (“to bind”)).
Pronunciation
Declension
Declension of přívuzný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | přívuzný | přívuzná | přívuzné | |
| genitive | přívuzného | přívuzné | přívuzného | |
| dative | přívuznému | přívuzniej, přívuznéj | přívuznému | |
| accusative | přívuzného, přívuzný | přívuznú | přívuzné | |
| locative | přívuzniem, přívuzném | přívuzniej, přívuznéj | přívuzniem, přívuzném | |
| instrumental | přívuzným | přívuznú | přívuzným | |
| dual | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | přívuzná | přívuzniej, přívuznéj | ||
| genitive | přívuznú | |||
| dative | přívuznýma | |||
| accusative | přívuzná | přívuzniej, přívuznéj | ||
| locative | přívuznú | |||
| instrumental | přívuznýma | |||
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| nominative | přívuzní | přívuzné | přívuzná | |
| genitive | přívuzných | |||
| dative | přívuzným | |||
| accusative | přívuzné | přívuzná | ||
| locative | přívuzných | |||
| instrumental | přívuznými | |||
Descendants
- Czech: příbuzný
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “přívuzný”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.