přátelit

Czech

Etymology

By surface analysis, přítel +‎ -it. Compare with Old Czech přieteliti, from přietel + -iti.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈpr̝̊aːtɛlɪt]

Verb

přátelit impf (perfective spřátelit)

(usually reflexive with se) to be friends (+ s (with))
Synonym: kamarádit

Přátelila (se) se všemi. ― She was friends with everyone.

Přátelili se / Přátelili spolu. ― They were friends.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přátelit, přáteliti	Active adjective	přátelící
Verbal noun	přátelení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přátelím	přátelíme	—	přátelme
2nd person	přátelíš	přátelíte	přátel	přátelte
3rd person	přátelí	přátelí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přátelit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přátelil	přátelili	—	—
masculine inanimate	přátelil	přátelily	—	—
feminine	přátelila	přátelily	—	—
neuter	přátelilo	přátelila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	přátele	—
feminine + neuter singular	přátelíc	—
plural	přátelíce	—

Derived terms

spřátelit
znepřátelit

Further reading

přáteliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
přáteliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
přátelit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.