odmítnout
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈodmiːtnou̯t]
Audio (file)
Verb
odmítnout pf (imperfective odmítat)
Conjugation
Conjugation
| Infinitive | odmítnout, odmítnouti | Active adjective | odmítnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odmítnutí | Passive adjective | odmítnutý |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odmítnu | odmítneme | — | odmítněme |
| 2nd person | odmítneš | odmítnete | odmítni | odmítněte |
| 3rd person | odmítne | odmítnou | — | — |
| The verb odmítnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odmítl | odmítli | odmítnut | odmítnuti |
| masculine inanimate | odmítly | odmítnuty | ||
| feminine | odmítla | odmítnuta | ||
| neuter | odmítlo | odmítla | odmítnuto | odmítnuta |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | odmítnuv |
| feminine + neuter singular | — | odmítnuvši |
| plural | — | odmítnuvše |
Derived terms
- odmítnutí n
- odmítnutý m
Further reading
- odmítnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odmítnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odmítnout in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.