odcházet

Czech

Etymology

From od- +‎ cházet.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈotxaːzɛt]

Verb

odcházet impf (perfective odejít)

  1. to go away
  2. to be failing
  3. to be dying

Conjugation
Conjugation
Infinitive odcházet, odcházeti Active adjective odcházející
Verbal noun odcházení Passive adjective —
Present formsindicativeimperative
singularpluralsingularplural
1st person odcházímodcházíme—odcházejme
2nd person odcházíšodcházíteodcházejodcházejte
3rd person odcházíodcházejí, odchází——
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odcházet.
ParticiplesPast participlesPassive participles
singularpluralsingularplural
masculine animate odcházelodcházeli——
masculine inanimate odcházely—
feminine odcházela—
neuter odcházeloodcházela——
Transgressives present past
masculine singular odcházeje—
feminine + neuter singular odcházejíc—
plural odcházejíce—

Further reading
  • odcházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • odcházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • odcházet in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.