obyčejný

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *obyčajьnъ. Equivalent to obyčej +‎ -ný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈobɪt͡ʃɛjniː]

Adjective

obyčejný

  1. ordinary, common, regular, usual
    Antonym: neobyčejný
    Jsou to prostě obyčejní lidé, kteři si jen kladou otázky. ― They are just ordinary people who ask questions.

Declension
Declension of obyčejný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative obyčejný obyčejná obyčejné
genitive obyčejného obyčejné obyčejného
dative obyčejnému obyčejné obyčejnému
accusative obyčejného obyčejný obyčejnou obyčejné
locative obyčejném obyčejné obyčejném
instrumental obyčejným obyčejnou obyčejným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative obyčejní obyčejné obyčejná
genitive obyčejných
dative obyčejným
accusative obyčejné obyčejná
locative obyčejných
instrumental obyčejnými

Further reading
  • obyčejný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obyčejný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • obyčejný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.