nářečí

See also: nárečí and nãreci

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *narěčьje. By surface analysis, na- +‎ řeč +‎ -í.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈnaːr̝ɛt͡ʃiː]
  • Rhymes: -ɛtʃiː
  • Hyphenation: ná‧ře‧čí

Noun

nářečí n

  1. dialect
    Synonym: dialekt

Declension
Declension of nářečí (neuter in -í/-ý)
singular plural
nominative nářečí nářečí
genitive nářečí nářečí
dative nářečí nářečím
accusative nářečí nářečí
vocative nářečí nářečí
locative nářečí nářečích
instrumental nářečím nářečími

Derived terms
adjective

Further reading
  • nářečí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • nářečí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • nářečí in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.