mučitel

See also: mučiteľ

Czech

Etymology

From mučit (“to torture”) +‎ -tel. Compare Slovak mučiteľ, Russian мучитель (mučitelʹ) and Ukrainian мучитель (mučytelʹ).

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈmut͡ʃɪtɛl]
  • Rhymes: -ɪtɛl
  • Hyphenation: mu‧či‧tel

Noun

mučitel m anim (feminine mučitelka, related adjective mučitelský)

  1. torturer, tormentor
    Synonyms: trapič, trýznitel

Declension
Declension of mučitel (soft masculine animate)
singular plural
nominative mučitel mučitelé
genitive mučitele mučitelů
dative mučitelovi, mučiteli mučitelům
accusative mučitele mučitele
vocative mučiteli mučitelé
locative mučitelovi, mučiteli mučitelích
instrumental mučitelem mučiteli

Further reading
  • mučitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • mučitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • mučitel in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.