krut

See also: kruť, krůt, and Krüt

Czech

Etymology

From kroutit (to twist), which is from Proto-Slavic *krǫtiti with an unknown Proto-Indo-European predecessor. It is also related to Proto-Slavic *krętati; compare krutý (cruel).[1]

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkrut]
  • Rhymes: -ut

Noun

krut m inan

  1. (mechanics) torsion
    Synonym: kroucení
    • 215, Jiří Mareš, Panther: Německá snaha o dosažení převahy na bojišti, Praha: Grada Publishing, translation of Panther: Germany's quest for combat dominance by Michael Green and Gladys Green, →ISBN, page 217:
      Velkou výhodou pásů spojených ocelovými čepy bez pouzdra je jednodušší oprava. Ve srovnání s pružnějšími pásy tanku Sherman byla výhodou i tuhost v krutu ocelových pásů s ocelovými čepy, která se projevovala i delší životností.
      The big advantage of death track is that it is easier to repair. Torsional stiffness of the cast steel track with steel track pins was also a plus when it came to track retention in comparison to more resilient rubber bushed tracks that were often used by the Sherman tank.

Declension

Derived terms

  • skrut
  • výkrut
  • zákrut
  • zkrut
  • kroucení
  • kroucený
  • kroutit
  • kroutivý
  • kroutící
  • krutidlo
  • odkroucení
  • odkroucený
  • odkroutit
  • odkrucovat
  • odkrucující
  • překroucení
  • překroucený
  • překroutit
  • překrucovat
  • překrucující
  • skroucení
  • skroucený
  • skroutit
  • skrucovat
  • skrucující
  • ukroucení
  • ukroucený
  • ukroutit
  • ukrucující
  • vykroucení
  • vykroucený
  • vykroutit
  • vykrucovat
  • vykrucující
  • zakroucení
  • zakroucený
  • zakroutit
  • zakrucovat
  • zakrucující
  • zkroucený
  • zkroutit
  • zkrucovat
  • zkrucující

References

  1. Rejzek, Jiří (2015) “kroutit”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 348

Further reading

  • krut in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • krut in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Anagrams

Luxembourgish

Pronunciation

  • IPA(key): /kʀuːt/

Verb

krut

  1. inflection of kréien:
    1. first/third-person singular preterite
    2. second-person plural preterite

Saterland Frisian

Pronunciation

  • IPA(key): /krʊt/
  • Hyphenation: krut
  • Rhymes: -ʊt

Determiner

krut

  1. neuter of krusse

References

  • Marron C. Fort (2015) “krusse”, in Saterfriesisches Wörterbuch mit einer phonologischen und grammatischen Übersicht, Buske, →ISBN

Serbo-Croatian

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *krǫtъ.

Pronunciation

  • IPA(key): /krûːt/

Adjective

krȗt (definite krȗtī, comparative krȕćī, Cyrillic spelling кру̑т)

  1. hard, stiff, numb
  2. strict, rigid, stern

Declension

Slovene

Etymology

Borrowed from Serbo-Croatian krȗt, from Proto-Slavic *krǫtъ. Doublet of krọ̑t.

Pronunciation

  • IPA(key): /krúːt/

Adjective

krȗt (comparative krūtejši, superlative nȁjkrūtejši)

  1. cruel

Inflection

The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.
Hard
masculine feminine neuter
nom. sing. krút krúta krúto
singular
masculine feminine neuter
nominative krút ind
krúti def
krúta krúto
genitive krútega krúte krútega
dative krútemu krúti krútemu
accusative nominativeinan or
genitive
anim
krúto krúto
locative krútem krúti krútem
instrumental krútim krúto krútim
dual
masculine feminine neuter
nominative krúta krúti krúti
genitive krútih krútih krútih
dative krútima krútima krútima
accusative krúta krúti krúti
locative krútih krútih krútih
instrumental krútima krútima krútima
plural
masculine feminine neuter
nominative krúti krúte krúta
genitive krútih krútih krútih
dative krútim krútim krútim
accusative krúte krúte krúta
locative krútih krútih krútih
instrumental krútimi krútimi krútimi

Further reading

  • krut”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran

Swedish

Etymology

Borrowed and clipped from Middle Low German büssenkrūt, bussenkrût (gunpowder), from büsse (rifle) + krût (spice, herb), from Old Saxon krūd, from Proto-West Germanic *krūd (herb, plant). Doublet of krydda.

Pronunciation

  • IPA(key): /krʉːt/
  • (file)

Noun

krut n (uncountable)

  1. gunpowder

Declension

Declension of krut 
Uncountable
Indefinite Definite
Nominative krut krutet
Genitive kruts krutets

Derived terms

References

Anagrams

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.