kormoutit

Czech

Etymology

Pronunciation

IPA^(key): [ˈkormou̯cɪt]
Hyphenation: kor‧mou‧tit

Verb

kormoutit impf

to sadden, to make sad
Taková maličkost Vás nemusí kormoutit. ― (please add an English translation of this usage example)
(reflexive with se) to grieve, to be sad
Kormoutilo se jí srdce smutkem. ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kormoutit, kormoutiti	Active adjective	kormoutící
Verbal noun	kormoucení	Passive adjective	kormoucený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kormoutím	kormoutíme	—	kormuťme
2nd person	kormoutíš	kormoutíte	kormuť	kormuťte
3rd person	kormoutí	kormoutí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kormoutit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kormoutil	kormoutili	kormoucen	kormouceni
masculine inanimate	kormoutil	kormoutily	kormoucen	kormouceny
feminine	kormoutila	kormoutily	kormoucena	kormouceny
neuter	kormoutilo	kormoutila	kormouceno	kormoucena

Transgressives	present	past
masculine singular	kormoutě	—
feminine + neuter singular	kormoutíc	—
plural	kormoutíce	—

Related terms

kormoucení n

Further reading

kormoutiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
kormoutiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
kormoutit in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.