kopírka

Czech

Etymology

From kopírovat (“to copy”) +‎ -ka. By surface analysis, kopie +‎ -írka.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈkopiːrka]
Rhymes: -iːrka
Hyphenation: ko‧pír‧ka

Noun

kopírka f

(colloquial) photocopier, copier

Declension

Declension of kopírka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	kopírka	kopírky
genitive	kopírky	kopírek
dative	kopírce	kopírkám
accusative	kopírku	kopírky
vocative	kopírko	kopírky
locative	kopírce	kopírkách
instrumental	kopírkou	kopírkami

Derived terms

fotokopírka f

Related terms

kopie f
kopista m anim
kopírák m inan
kopírovat impf

Further reading

kopírka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
kopírka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
kopírka in Internetová jazyková příručka
Kolářová, Ivana, Štícha, František (2020) Slovník univerbizátů : (zjednoslovněných názvů), Prague: Academia, →ISBN, page 297

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.