komplikovat
Czech
Etymology
Derived from Latin complicare + suffix -ovat.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkomplɪkovat]
Conjugation
Conjugation
Infinitive | komplikovat, komplikovati | Active adjective | komplikující |
---|---|---|---|
Verbal noun | komplikování | Passive adjective | komplikovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | komplikuji, komplikuju (coll.) | komplikujeme | — | komplikujme |
2nd person | komplikuješ | komplikujete | komplikuj | komplikujte |
3rd person | komplikuje | komplikují, komplikujou (coll.) | — | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive komplikovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | komplikoval | komplikovali | komplikován | komplikováni |
masculine inanimate | komplikovaly | komplikovány | ||
feminine | komplikovala | komplikována | ||
neuter | komplikovalo | komplikovala | komplikováno | komplikována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | komplikuje | — |
feminine + neuter singular | komplikujíc | — |
plural | komplikujíce | — |
Related terms
- See plika
Further reading
- komplikovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- komplikovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- komplikovat in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.