klí
See also: kli
Old Czech
Etymology 1
Inherited from Proto-Slavic *klьjь.
Declension
Declension of klí (soft o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | klí | klé | klí |
genitive | klé | kľú | klí |
dative | kľú | klíma | klím |
accusative | klí | klé | klé |
vocative | kľú | klé | klí |
locative | klí | kľú | klích |
instrumental | klím | klíma | klími |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: klih
Declension
Declension of klí (soft o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | klí | klé | klí |
genitive | klé | kľú | klí |
dative | kľú | klíma | klím |
accusative | klí | klé | klé |
vocative | kľú | klé | klí |
locative | klí | kľú | klích |
instrumental | klím | klíma | klími |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “klí”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
- Rejzek, Jiří (2015) “klíčit”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 305
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.