křečkovat
Czech
Pronunciation
- IPA(key): [ˈkr̝̊ɛt͡ʃkovat]
Conjugation
Conjugation
| Infinitive | křečkovat, křečkovati | Active adjective | křečkující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | křečkování | Passive adjective | křečkovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | křečkuji, křečkuju (coll.) | křečkujeme | — | křečkujme |
| 2nd person | křečkuješ | křečkujete | křečkuj | křečkujte |
| 3rd person | křečkuje | křečkují, křečkujou (coll.) | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křečkovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | křečkoval | křečkovali | křečkován | křečkováni |
| masculine inanimate | křečkovaly | křečkovány | ||
| feminine | křečkovala | křečkována | ||
| neuter | křečkovalo | křečkovala | křečkováno | křečkována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | křečkuje | — |
| feminine + neuter singular | křečkujíc | — |
| plural | křečkujíce | — |
Further reading
- křečkovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- křečkovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.