jíl

See also: jil

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jíl, from Proto-Slavic *jьlъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈjiːl]
  • Rhymes: -iːl
  • Hyphenation: jíl

Noun

jíl m inan (related adjective jílový)

  1. clay

Declension
Declension of jíl (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative jíl jíly
genitive jílu jílů
dative jílu jílům
accusative jíl jíly
vocative jíle jíly
locative jílu jílech
instrumental jílem jíly

Derived terms

See also

Further reading
  • jíl in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • jíl in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • jíl in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms
  • jíł (alternative writing)
  • jíla

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *jьlъ.

Pronunciation
  • IPA(key): (13th CE) /ˈjiːɫ/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈjiːl/

Noun

jíl m inan

  1. clay

Declension
Declension of jíl (u-stem)
singular dual plural
nominative jíl jíly jílové, jíli
genitive jílu jílú jílóv
dative jílovi, jílu jíloma jílóm
accusative jíl jíly jíly
vocative jíle jíly jílové, jíli
locative jílu jílú jíléch
instrumental jílem jíloma jíly
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

Descendants
  • Czech: jíl

Further reading
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.