holoubě

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech holúbě. By surface analysis, holub (“dove”) +‎ -ě. Compare Polish gołębię.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɦolou̯bjɛ]
  • Hyphenation: ho‧lou‧bě

Noun

holoubě n (diminutive holoubátko)

  1. doveling, dovelet
  2. squab (meat)

Declension
Declension of holoubě (t-stem neuter)
singular plural
nominative holoubě holoubata
genitive holouběte holoubat
dative holouběti holoubatům
accusative holoubě holoubata
vocative holoubě holoubata
locative holouběti holoubatech
instrumental holoubětem holoubaty

Further reading
  • holoubě in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • holoubě in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • holoubě in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • holoubě in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.