děkanát

Czech

Etymology

Learned borrowing from Medieval Latin decānātus, from Latin decānus. By surface analysis, děkan (“dean”) +‎ át. Compare Polish dziekanat and dekanat.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈɟɛkanaːt]
  • Rhymes: -anaːt
  • Hyphenation: dě‧ka‧nát

Noun

děkanát m inan (related adjective děkanátní)

  1. (Christianity) deanery, decanate (group of parishes over which a dean presides)
    Synonym: děkanství
  2. (Christianity) deanery (office of a dean)
    Synonym: děkanství
  3. (education) deanery (office of a dean)
  4. (education) deanship

Declension
Declension of děkanát (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative děkanát děkanáty
genitive děkanátu děkanátů
dative děkanátu děkanátům
accusative děkanát děkanáty
vocative děkanáte děkanáty
locative děkanátě, děkanátu děkanátech
instrumental děkanátem děkanáty

Further reading
  • děkanát in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • děkanát in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • děkanát in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
  • děkanát in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.