dýně
See also: dyne
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech dýně, from Proto-Slavic *dyňa.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdiːɲɛ]
- Rhymes: -iːɲɛ
- Hyphenation: dý‧ně
Declension
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *dyňa.
Declension
Declension of dýně (soft a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | dýně | dýni | dýně |
genitive | dýně | dýňú | dýní, dýň |
dative | dýni | dýněma | dýniem |
accusative | dýňu | dýni | dýně |
vocative | dýňe | dýni | dýně |
locative | dýni | dýňú | dýniech |
instrumental | dýňú | dýněma | dýněmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: dýně
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “dýně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.