dít
See also: Appendix:Variations of "dit"
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech dieti,[1] from Proto-Slavic *děti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɟiːt]
- Hyphenation: dít
Conjugation
- Sense 1
Conjugation
| Infinitive | dít, díti | Active adjective | dějící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | ději, děju | dějeme | — | dějme |
| 2nd person | děješ | dějete | děj | dějte |
| 3rd person | děje | dějí, dějou | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dít. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dál, děl | dáli, děli | — | — |
| masculine inanimate | dály, děly | — | ||
| feminine | dála, děla | — | ||
| neuter | dálo, dělo | dála, děla | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | děje | — |
| feminine + neuter singular | dějíc | — |
| plural | dějíce | — |
- Sense 2
Conjugation
| Infinitive | dít, díti | Active adjective | dějící, děvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dím | díme | — | dějme |
| 2nd person | díš | díte | děj | dějte |
| 3rd person | dí | dějí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dít. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | děl | děli | — | — |
| masculine inanimate | děly | — | ||
| feminine | děla | — | ||
| neuter | dělo | děla | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | děje | děv |
| feminine + neuter singular | dějíc | děvši |
| plural | dějíce | děvše |
References
- Jan Gebauer (1903) “dieti”, in Slovník staročeský (in Czech), volume 1, Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, page 246
Further reading
- díti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- díti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- díti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- díti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dít in Internetová jazyková příručka
- František Št. Kott (1878) “díti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 240
Wiyot
Pronunciation
- IPA(key): /ɾít/
- Hyphenation: dít
Etymology 1
Dít (1).
Declension
| Possessive declension of dít (alienable) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Unpossessed | First-person | Second-person | Third-person | Indefinite person |
| dít | duhnít | khuhnít | huhnitáhl | huhnitìk |
References
- Karl V. Teeter (1964) The Wiyot Language, University of California press, pages 79, 81
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.