brůna

See also: bruna, Bruna, bruña, brūna, brūnā, and brūņa

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bróna,[1] a derivation of Proto-Slavic *bronъ.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈbruːna]
  • Hyphenation: brů‧na

Noun

brůna f

  1. (archaic) white horse
    Synonyms: bělouš, bron

Declension
Declension of brůna (hard feminine)
singular plural
nominative brůna brůny
genitive brůny brůn
dative brůně brůnám
accusative brůnu brůny
vocative brůno brůny
locative brůně brůnách
instrumental brůnou brůnami

References
  1. Jan Gebauer (1903–1916) “bróna”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Further reading
  • brůna in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • brůna in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.