bezejmenný
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *bezimenьnъ. Morphologically, from bez- + jméno + -ný.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbɛzɛjmɛniː]
Declension
Declension of bezejmenný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | bezejmenný | bezejmenná | bezejmenné | |
| genitive | bezejmenného | bezejmenné | bezejmenného | |
| dative | bezejmennému | bezejmenné | bezejmennému | |
| accusative | bezejmenného | bezejmenný | bezejmennou | bezejmenné |
| locative | bezejmenném | bezejmenné | bezejmenném | |
| instrumental | bezejmenným | bezejmennou | bezejmenným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | bezejmenní | bezejmenné | bezejmenná | |
| genitive | bezejmenných | |||
| dative | bezejmenným | |||
| accusative | bezejmenné | bezejmenná | ||
| locative | bezejmenných | |||
| instrumental | bezejmennými | |||
Further reading
- bezejmenný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- bezejmenný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- bezejmenný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.