švadlena
Czech
Alternative forms
- švadlí, švadla (obsolete)
Pronunciation
- IPA(key): [ˈʃvadlɛna]
Declension
Declension of švadlena (hard feminine)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | švadlena | švadleny |
genitive | švadleny | švadlen |
dative | švadleně | švadlenám |
accusative | švadlenu | švadleny |
vocative | švadleno | švadleny |
locative | švadleně | švadlenách |
instrumental | švadlenou | švadlenami |
Old Czech
Declension
Declension of švadlena (hard a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | švadlena | švadleně | švadleny |
genitive | švadleny | švadlenú | švadlen |
dative | švadleně | švadlenama | švadlenám |
accusative | švadlenu | švadleně | švadleny |
vocative | švadleno | švadleně | švadleny |
locative | švadleně | švadlenú | švadlenách |
instrumental | švadlenú | švadlenama | švadlenami |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
- Czech: švadlena
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916) “švadlena”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.