řevnivý

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rьvьnivъ.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈr̝ɛvɲɪviː]
  • Hyphenation: řev‧ni‧vý

Adjective

řevnivý

  1. jealous, envious
    • 1868, Karolína Světlá, Kříž u potoka:
      ... všem lidem bylo k radosti; jen otec zůstal k němu chladný, řevnivý, nevlídný, jen jeho nezajímaly jeho pokroky a jeho zdar.
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

Derived terms

  • řevnivost f

See also

Further reading

  • řevnivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řevnivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.