řemen

See also: remen, Remen, rémen, rèmén, rëmen, remeň, and řemeň

Czech
Řemen
Řemen

Etymology

Inherited from Old Czech řemen, from Proto-Slavic *remy. Cognate to Russian ремень (remenʹ) and Serbo-Croatian remen. See the remark at German Riemen m.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈr̝ɛmɛn]

Noun

řemen m inan

  1. belt (band worn around the waist)
  2. belt (band that is used in a machine to help transfer motion or power)
    hnací řemen ― drive belt

Declension
Declension of řemen (mixed masculine inanimate)
singular plural
nominative řemen řemeny
genitive řemenu, řemene řemenů
dative řemenu, řemeni řemenům
accusative řemen řemeny
vocative řemeni řemeny
locative řemeni, řemenu, řemeně řemenech
instrumental řemenem řemeny

Derived terms
  • klínový řemen
  • řemenice
  • řemenový
  • řemínek

See also

Further reading
  • řemen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • řemen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • řemen in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.