čepičář

Czech

Etymology

From čepice (“cap”) +‎ -ář.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈt͡ʃɛpɪt͡ʃaːr̝̊]
Rhymes: -ɪtʃaːr̝̊
Hyphenation: če‧pi‧čář

Noun

čepičář m anim (feminine čepičářka)

capmaker

Declension

Declension of čepičář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	čepičář	čepičáři
genitive	čepičáře	čepičářů
dative	čepičářovi, čepičáři	čepičářům
accusative	čepičáře	čepičáře
vocative	čepičáři	čepičáři
locative	čepičářovi, čepičáři	čepičářích
instrumental	čepičářem	čepičáři

Derived terms

čepičářství n

Related terms

čapka f
čepec m inan
čepice f
čepička f
čepičkář m anim

Further reading

čepičář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
čepičář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
čepičář in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
čepičář in Internetová jazyková příručka

This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.