úmyslný

See also: umyślny

Czech

Etymology

From úmysl +‎ -ný.

Pronunciation
  • IPA(key): [ˈuːmɪsl̩niː]

Adjective

úmyslný

  1. intentional
    Antonym: neúmyslný

Declension
Declension of úmyslný (hard)
singular
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative úmyslný úmyslná úmyslné
genitive úmyslného úmyslné úmyslného
dative úmyslnému úmyslné úmyslnému
accusative úmyslného úmyslný úmyslnou úmyslné
locative úmyslném úmyslné úmyslném
instrumental úmyslným úmyslnou úmyslným
plural
masculine animate masculine inanimate feminine neuter
nominative úmyslní úmyslné úmyslná
genitive úmyslných
dative úmyslným
accusative úmyslné úmyslná
locative úmyslných
instrumental úmyslnými

See also

Further reading
  • úmyslný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • úmyslný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • úmyslný in Internetová jazyková příručka
This article is issued from Wiktionary. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.