7.
To slyšel syn ruchu,
syn světla a přemítal s bolestí:
Proč Evropa vášnivě objímá
jen skutečně živé,
jen odvážné, silné a sebevědomé,
7. THE SON OF MOTION.
The son of motion, thus hearing,
The son of radiance pondered with sorrow:
Wherefore doth Europe passionately embrace
Only the soothly alive,
Only the venturesome, strong and self-certain
do nejzazších koutů nahlížející,
ty, projíždějící oceány,
ty, křižující drahami zeměkouli,
ty, vesele kupčící s osadami,
ty, ohrožující sebe, žoky zlata vyloďující
tam v zemích, kde zbrojíři zpívají
v hučení vášnivých dmuchavek,
kde nově ulitá děla jsou rozestavena,
kde v přístavech válečných černé ční lodi? . .
Oh, dávno syn ruchu byl svědkem:
že Evropa objímá vášnivě
jen ty, kdož skutečně žijí.
Ty vítězné po hrozných bojích,
ty, milující ovoce staletých kultur,
ty, kteří si vybojovali místo
a třeba i s nožem v ruce,
než rozhodné počaly scény
za náhle zdviženou oponou . . .
„Tří zpěvů dnešku i zítřku“ (1905).
“Three Chants of To-day and To-morrow” (1905).
This work is in the public domain in the United States because it was published before January 1, 1927.
The author died in 1970, so this work is also in the public domain in countries and areas where the copyright term is the author's life plus 50 years or less. This work may also be in the public domain in countries and areas with longer native copyright terms that apply the rule of the shorter term to foreign works.